Porod placenty III. doba porodní

Je nebolestivý a žena často nevnímá, že se něco děje. V této chvíli je již plně zaměstnaná děťátkem. Obvykle reaguje až na pokyn asistentky, aby si „znovu přitlačila“ a pomohla jí při vybavení placenty. Někdy můžete cítit mírné stahy dělohy, které uvolňují placentu od děložní stěny. Je také možné, že je vůbec nepostřehnete.

Placenta váží kolem 700 – 800g. Její velikost by měla být úměrná velikosti dítěte. To znamená – velký plod větší placenty a naopak. Placenta je měkká, oválného tvaru (25cm v průměru) a při odchodu z porodních cest se zavine do tvaru tulipánu, takže spousta žen popisuje, že porod placenty byl pro ně jako pohlazení.

• Aktivní vedení porodu placenty – po aplikaci MEM (methylergometrinu) trvá porod placenty cca 5 minut. MEM se aplikuje matce nitrožilně již ve II. době porodní, při porodu hlavičky plodu. Vyvolá mohutný stah dělohy a tím urychlí odloučení placenty od její stěny. Tato látka by měla být bezpečná a neškodná pro matku i plod.

• Spontánní vedení porodu placenty – trvá o něco déle, cca 15 minut – 2 hodiny

Bohužel může také dojít ke stavu, kdy se placenta neodloučí sama. Jedná se o přirostlou (adherentní) placentu, kterou nelze spontánním způsobem porodit ani po aplikaci methyergometrinem. Většinou se čeká 10-45 minut, pokud žena výrazně nekrvácí a poté se placenta vybaví mechanicky – manuálně, tzv. manuální lyze. Většinou se provádí v krátkodobé celkové narkóze. Provádí ji porodník za asistence anesteziologa a na porodním sále, tam, kde jste rodila. Bez problémů byste měla své miminko kojit, protože narkóza je jen krátkodobá a z těla se rychle odbourává. Neznamená tedy pro děťátko při kojení žádné riziko.

Po porodu miminka a placenty provede porodník ještě kontrolu porodních cest, to znamená, že zkontroluje hrdlo děložní, pochvu a zevní rodidla. Pokud došlo k jejich poranění, musí je ošetřit. Teprve potom se osprchujete za dohledu asistentky, převlečete a uložíte na lůžko kde strávíte ještě 2 hodiny, než budete přeložena na oddělení šestinedělí. Zůstáváte pod odborným dohledem, protože v tomto období se totiž nejčastěji objevují poporodní komplikace (krvácení, nedostatečné stahování děložní svaloviny, pocity na omdlení). Porodní sál je jednotky intenzivní péče, tím pádem je technicky i personálně vybaven pro řešení těchto krizových situací. Během této doby kontroluje porodní asistentka vaše fyziologické funkce (krevní tlak, pulz, teplotu), krvácení a zavinování dělohy. Před odchodem na oddělení šestinedělí se musíte spontánně vymočit, aby asistentka věděla, zda nedošlo ke zhmoždění močového měchýře a trubice mechanickým tlakem během porodu. Pokud se spontánně nevymočíte, vycévkují vás, aby se zjistilo, zda jsou močové cesty průchodné a močový měchýř se vyprázdnil a nebrání zavinování dělohy. Jeli vše v pořádku, jste připravená na odchod na šestinedělí. Miminko i manžela byste měla mít celou dobu u sebe!

Předčasné přestřižení pupeční šňůry před jejím dotepáním a aktivní tah za pupeční šňůru před spontánním odloučením placenty

Placenta hraje zásadní existenční roli v životě dítěte, a to nejen v těhotenství, ale její důležitý význam pokračuje i po porodu. Je-li pupeční šňůra přestřižena před jejím dotepáním, dítě přichází o dodatečnou zásobu krve a krevních plynů, které jsou dle WHO prevencí pozdější anémie (chudokrevnosti). Dotepáním pupeční šňůry se snižuje riziko nejen pozdější anémie, ale i dětské obrny, autismu, poruchy pozornosti a učení a dalších fyzických i duševních traumat.

WHO doporučuje pro zlepšení zdraví matky a dítěte (a jeho vhodné výživy) odložit přerušení pupeční šňůry (nepřerušovat ji dříve jak 1 minutu po porodu dítěte).

Předčasné přestřižení pupeční šňůry připraví dítě až o 30% krve, hrozí nižší zásoba železa, riziko dětské anémie a jiných krevních chorob.

Pupečníková krev obsahuje nejen kyslík, ale také kmenové buňky, hormony, bílé a červené krvinky, železo a další drahocenné látky. Placenta i po porodu stále zásobuje dítě kyslíkem, než samo začne plnohodnotně dýchat.

Jak poznáte, že je pupečník dítěte dotepaný a připravený na přestřižení? Pokud na něj sáhnete a cítíte pulsování, pupečník stále tepe. Po dotepání změní barvu – je vybledlý.

WHO doporučuje, aby novorozenci bez přítomnosti komplikací měli mít k prevenci hypotermie (pokles tělesné teploty při nadměrných ztrátách tepla) a podpoře kojení během první hodiny po porodu zajištěn kontakt kůže na kůži se svojí matkou.

Pozor na tah za pupečník – může to být bolestivý manévr pro ženu. Nebezpečí utržení až torze dělohy s následným šokem.

Zavinování dělohy

Stahování dělohy kontroluje porodní asistentka pohmatem přes břišní stěnu. Vyšetření je rychlé a bezpečné. Někdy je potřeba masáží dělohy (přes břišní stěnu) podpořit děložní kontrakci svalstva a tím zmírnit krvácení. To nemusí být příjemné, protože děloha je po porodu citlivá. Retrakce – zavinování dělohy se sleduje i v průběhu šestinedělí. Děloha se během nějaké doby musí zavinout. Podporou je časté kojení a pití kontryhelového čaje.

Zpracování placenty

Placenta

• produkuje hormony a živiny nutné k zachování těhotenství.
• vyživuje, chrání a pečuje o dítě během těhotenství.
• tvoří imunologickou bariéru dítěti před možnými druhy infekcí, virů a choroboplodných zárodků.
• odvádí zplodiny a z krevního řečiště matky naopak přivádí okysličenou krev a živiny.

Ve většině západních zemí je placenta považována pouze za biologický materiál a klinický odpad, tedy se jí nedostává žádné pozornosti a musí se jako takový znehodnotit. Dále stojí za názorem, že po porodu dítěte ztrácí placenta naprosto svojí funkci.

Pokud se ale rozhodnete jinak, lze placentu dále zpracovat!

Placenta se dá využít na památku jako obtisk do papíru/ plátna, rituálně zakopat. Nechat si vyrobit od pověřené specialistky kapsle, koktejl, tinkturu, esenci, homeopatika. Usušit jako talisman, nebo maximálně využít při lotosovém porodu.

Placenta by měla být maximálně 24 hodin po porodu uskladněná v lednici. Poté je nutno ji zpracovat.

Pakliže nemůže být placenta zpracována po porodu, pak je vhodné ji zamrazit a poté po rozmrazení zpracovat.

• Na památku po porodu si můžete otisknout placentu na papír/ plátno = strom života vašeho miminka.
• Placentu můžete rituálně zakopat pod strom a poděkovat za život vašeho dítěte.
• Výroba kapslí je založená na technice Tradiční Čínské Medicíny. Kapsle jsou vyrobeny z vaší vlastní placenty bez přísad. Kapsle vyrobené metodou TCM (vaření v páře) mají dlouhou životnost. Z placenty se vyrobí 75 až 200 kapslí.
• Placentový koktejl má na matku okamžitý pozitivní efekt. Obvykle se připravuje okamžitě po porodu a poté v prvních 3 dnech. Musí se uchovávat v ledničce. Koktejl je doporučen zejména při velké krevní ztrátě. Placentu nepoužívejte k vnitřnímu užití, pokud byla zkalená voda či jakákoliv jiná infekce.
• Placentová tinktura má dlouhou životnost a proto je ideální pro pozdější použití, jako jsou menstruační potíže nebo příznaky menopauzy. Pokud je správně uschována, má neomezenou dobu spotřeby. Tinktura se maceruje 6 týdnů v alkoholu.
• Placentová esence má obrovské hojivé schopnosti, protože stimuluje životní sílu a uzdravuje matku a její dítě na energetické a vibrační úrovni. Pomáhá se stresem a při nerovnováze. Výroba esence trvá 4 až 12 hodin. Je to mateřská esence, která je půl/půl (alkohol/destilovaná voda). Může se užívat každý den.
• Homeopatika, stejně jako esence, uzdravují na vibrační a energetické úrovni. Homeopatika z placenty jsou pro vaše dítě přirozeným lékem po celý jeho život, tak jako placenta byla jeho životadárným zdrojem v děloze před narozením. Obsahují základní informace jeho/jejího genetického profilu, a proto mají tak úžasnou schopnost přinést rovnováhu a hojící sílu. Užívají se v časech emocionálních nesnází, nemoci nebo těžkého životního období.
• Jako symbol úcty si můžete pupeční šňůru usušit do tvaru srdce. Tento amulet vydrží celý život. Je to krásná vzpomínka a věčný symbol fyzického spojení mezi matkou a dítětem.

Lotosový porod 

Představuje alternativní typ porodu, při kterém není pupeční šňůra po porodu dítěte přestřižena. Dítě tak zůstává spojené s placentou, dokud nedojde k samovolnému oddělení pupeční šňůry od pupku (přibližně po 3 až 10 dnech od porodu). Tato alternativa je možná u domácího porodu, kde se využívá nejčastěji, porodu v nemocnici, porodu do vody, a dokonce i u porodu císařským řezem.

Lotosový porod je součástí tradic a rituálů na oslavu placenty jako důležité součásti těhotenství a porodu, stejně jako pohřbívání placenty nebo tzv. placentofágie (konzumace placenty).

Možné důvody volby lotosového porodu

• placenta má duchovní význam, jde o spojení mezi matkou a dítětem
• právo dítěte převzít kontrolu nad odloučením placenty, která je považována jako součást novorozence, ne matky

Průběh lotosového porodu

První dvě doby porodní probíhají jako u běžného porodu, tedy po odtoku plodové vody dochází k porodu samotného dítěte. Na rozdíl od standardního postupu však nedochází k zasvorkování a přestřižení pupeční šňůry. Při třetí době porodní (porodu placenty) tak zůstává dítě připojeno pupeční šňůrou k placentě.

Placenta je 2-3 hodiny (maximálně do 24 hodin) po porodu umyta, aby se odstranila krev a krevní sraženiny, osušena, nasolena z důvodu dezinfekce a dehydratace a také se k ní mohou přidat byliny, např. květy levandule pro svůj antibakteriální účinek a zmírnění zápachu. Poté je placenta zabalena do textilie, která absorbuje vlhkost. Solení se může opakovat v závislosti na vlhkosti placenty. Zabalená placenta může být například umístěna do vaku, misky, aby se usnadnilo její přenášení společně s dítětem. Vysušení pupeční šňůry pak vede společně s placentou k jejímu samovolnému oddělení od pupku dítěte.

Klady

Okamžité a nepřerušované připoutání novorozence k matce (bonding) po porodu může zajistit vytvoření bezpečné citové vazby a dítě není omezováno svorkou s ustřiženým pupečníkem. Snížení rizika sepse a tetanové infekce v důsledku přestřižení pupeční šňůry nesterilním nástrojem.

Zápory

Profesní organizace porodnictví a gynekologie ve Velké Británii v roce 2008 zveřejnila varování před možnými riziky spojenými s lotosovým porodem. Placenta nemá po jejím vypuzení z dělohy krevní oběh (pupečník přestane pulzovat) a stává se tak mrtvou tkání. Existuje riziko vzniku infekce v placentě a jejího rozšíření do těla dítěte. Lotosový porod může častěji vést k novorozenecké žloutence, která přetrvává déle, než je u novorozenců běžné, tj. déle než 14 dní po porodu. Neexistují také žádné lékařské důkazy, že lotosový porod je pro dítě prospěšný.

Lotosové porody probíhají v České republice především v domácím prostředí. Na webových stránkách mnoha českých nemocnic je přímo uvedeno, že z hygienických důvodů a pro zvýšené riziko vzniku infekce u novorozeného dítěte neposkytují lotosový porod.