Ideálně se pro poporodní adaptaci miminka i maminky a také pro navázání jejich vzájemného vztahu (= bonding) ošetřuje miminko přímo na těle maminky, popř. se první ošetření novorozence po porodu provádí v novorozeneckém koutku u porodního sálu. V případě adaptačních obtíží dítěte se ošetření odkládá a přednost má resuscitační léčba řízená dětským novorozeneckým lékařem. V 1., 5. a 10. minutě po narození se hodnotí i tzv. Apgar skóre. Ošetření miminka provádí porodní asistentka nebo sestřička z novorozeneckého oddělení. Děťátku zajistí dostatek tepla, sleduje se jeho zdravotní stav, celkové projevy. Manipulace s ním je vždy šetrná, bez prudkých pohybů, bez hluku. Ošetření probíhá za přísně sterilních podmínek, lékař i sestra pracují ve sterilních rukavicích, se sterilním materiálem.

První vyšetření novorozence je zaměřeno na zjišťování případného poranění během porodu (krvácení do CNS, zlomenina klíční kosti, poškození ramenního pletence, obrna obličejového nervu) a zjevné vrozené anomálie (meningomyelokéla, atrézie anusu – měření rektální teploty, hydrocefalus, atrézie jícnu – nemožnost odsátí žaludečního obsahu).

Plenou se setře zbytek mazu, krve a plodové vody. Mázek není vhodné omývat, je důležitý pro pokožku miminka (podporuje její adaptaci na vnější prostředí, chrání ji proti vysušení a infekcím), jeho vůně podporuje tvorbu vazby maminky na miminko a zvyšuje pravděpodobnost kojení (plodová voda voní podobně jako mateřské mléko). Koupání se tedy odkládá na další den nebo i později dle přání rodičů, smývat mázek ale není nutné vůbec. Novorozenec se zabalí do čisté plenky (ideálně z domova maminky donesené) a stále se nechává v kontaktu kůže na kůži na těle matky, není-li to možné, uloží se pod zdroj tepla (např. topné lůžko s monitorovacím zařízením). Následuje odsávání zbytků plodové vody z úst, hltanu a nosu odsávačkou. Zkontroluje se průchodnost jícnu do žaludku sondou za účelem vyloučení vrozené neprůchodnosti jícnu.

Důležité je sterilní ošetření pupku. Pupeční pahýl se podváže asi 2 – 3 cm od jeho odstříhnutí svorkou a následně se dezinfikuje nedráždivým bezbarvým roztokem. Dětská sestra pupíček pravidelně sleduje, aby včas upozornila na možné krvácení, proto by měly pleny sahat pod úpon pupku.

U každého novorozence se provádí tzv. kredeizacie. Je to ošetření očí 1%ním roztokem dusičnanu stříbrného, který chrání spojivkový vak před infekcí gonokoky způsobujícími kapavku.

Během alespoň dvouhodinového nerušeného bondingu by miminko ideálně mělo dospět k samopřisátí a poprvé se napít kolostra = mleziva = čirá tekutina, ranná forma mateřského mléka.

Teprve až poté (nebo ještě později) by miminko měla sestřička zvážit a změřit a znovu ihned předat mamince. Novorozenec se odváží na kojenecké váze a změří se jeho délka v korýtku. Děti narozené koncem pánevním se měří později.

Určí se obvod hlavičky a obvod hrudníku. Všechny naměřené údaje zapisuje sestra spolu se jménem, příjmením, pohlavím, přesným časem narození a bydlištěm do knihy porodů.

K rutinnímu postupu patří i měření tělesné teploty v konečníku, kterým se zároveň i vyloučí možná vrozená neprůchodnost konečníku. Novorozenci se může injekčně do svalu aplikovat nebo podat ústně ve formě kapek vitamín K jako prevence krvácivosti.

Lékař poslechne srdíčko a plíce děťátka, zda je vše jak má být. Šelest na srdíčku je u novorozence běžný, obvykle nesignalizuje nic vážného. Prohmatá bříško děťátka, a tím zkontroluje, zda vnitřní orgány mají správnou velikost. Zkontroluje vnější pohlavní orgány. U chlapců zjistí, zda obě varlata sestoupila do šourku a u děvčátek by měly velké pysky pohlaví překrývat pysky malé. Vyšetří i chodidla, jejich velikost a ohebnost.

Novorozenec se označí tak, že se na zápěstí matky připevní štítek s číslem a údaj se zapíše do zdravotní dokumentace, nebo se také může označit napsáním jména matky barevným roztokem na zádíčka nebo na stehno.

Novorozenec v prvních dnech po porodu ztrácí svou váhu. U miminka začnou samostatně fungovat vylučovací soustavy – začne vylučovat moč a stolici. Tím se změní množství tekutiny v jeho těle.

Laktace se plně rozbíhá 3. den po porodu. Do té doby kojíte dítě mlezivem = kolostrem, které je lehce stravitelné, kaloricky vydatné, s vysokým obsahem bílkovin a vitamínů. Je důležité často kojit, aby novorozenec získal potřebné živiny a zejména obranné látky, které tvoří jeho imunitu. Častým kojením se také podporuje tvorba mateřského mléka. Pokud je Novorozenec zdravý a donošený a tvorba mateřského mléka je dostatečná, začne se váhová křivka zvyšovat ještě před propuštěním z porodnice.

​