Novorozenecká žloutenka

Obecné informace

Není to infekční onemocnění. (Nezaměňujte se žloutenkou A, B, C).

Je přirozenou detoxikací novorozence. Dítě se zbavuje červených krvinek matky (z pupečníku) a výsledným odpadem je žluté barvivo – bilirubin, proto i to žluté zbarvení pokožky. Za normálních okolností se bilirubin dostane do jater, která ho upraví a spolu se žlučí vyloučí z těla ven. Při onemocnění jater se tak ale neděje a dochází k nahromadění bilirubinu v krvi. U novorozenců ale zpravidla za takové nahromadění žlutého barviva nemůže porucha jater, ale to, že:

• Játra miminka nedokáže dostatečně zpracovat a vyloučit z těla bilirubin, jinak řečeno nezvládá ještě ten nápor.
• Červené krvinky v pupečníkové krvi mají nižší životnost, zanikají tedy dříve než ostatní, v důsledku čehož se zvyšuje i množství bilirubinu a už jsme opět při nadměrném náporu na játra miminka. U dětí se oproti dospělému: krvinky rychleji rozpadají, rychleji bije srdce, rychleji dýchá a má jinou hladinu bilirubinu.
• Střeva miminka se v prvních dnech po porodu pomaleji vyprazdňují, v důsledku čehož dochází ke vstřebávání bilirubinu ze střev zpět do krve. Bilirubin se vylučuje stolicí a když je už ve střevě ještě se recykluje zpět do těla.

Většina dětí po narození má v krvi hladinu bilirubinu 85–170 umol/l, 342 umol/l má asi 1–0,5 % dětí (dle výzkumu také existují děti s 855 umol/l a jsou naprosto v pořádku). Běloši mají jinou hladinu bilirubinu oproti například Vietnamcům a černochům. Dospělý člověk má v krvi 0 – 21 umol/l.

Dítě se po narození setká s novým prostředím a spoustou bakterií – chrání ho

• Imunita z těhotenství,
• Kojení,
• Bilirubin = ochranný prvek, který má antioxidační vlastnosti, ochraňuje proti spodinám metabolismu, chrání buňky, chrání srdce a cévy. Chrání proti rakovině a kardiovaskulárním onemocnění.

Novorozenecká žloutenka je jakýmsi projevem adaptace miminka na vnější prostředí po porodu a většinou není nutná žádná speciální léčba.

Novorozenecká žloutenka se objevuje převážně u kojených dětí, protože mateřské mléko má látky, které zvyšují hladinu bilirubinu, kvůli ochraně dítěte. Nastupuje na 2. až 3. den po porodu, vrcholí v průběhu prvního týdne a pak postupně ustupuje až do 3. měsíce života miminka. U částečně kojených dětí nebo krmených umělým mlékem se novorozenecká žloutenka objevuje jen zřídka, nebo se projeví jen velmi slabě. Důvodem je, že tyto látky jsou termolabilní, citlivý na teplo a tím pádem se nevyskytují v umělém mléce. Většina uměle živených dětí do 3 měsíců má příliš nízkou hladinu bilirubinu.

Pokud je více mateřského mléka, děťátku stačí méně bilirubinu. Množství mateřského mléka a bilirubin je pro představu jako na houpačce. Nemocné děti mají ještě více bilirubinu, aby je chránil.

Bilirubin je pro miminko prospěšný díky jeho antioxidačním vlastnostem, které podporují imunitu a správné fungování tlustého střeva, a také snižují riziko vzniku závažných onemocnění, jako například rakoviny či srdečně-cévních nemocí. Pokud tedy začne pokožka vašeho miminka chytat žlutý nádech, vůbec nezoufejte.

Kromě antioxidačních účinků, získává díky němu i vyšší zásoby železa, čímž se snižuje riziko vzniku anémie (chudokrevnosti či sníženému počtu červených krvinek) v následujících měsících.

Kojení a novorozenecká žloutenka

Nejlepší je nechat si miminko u sebe, společně spát, co nejčastěji se spolu tulit kůže na kůži. Zapomeňte na postýlku, zavinovačky a raději si užívejte svou vzájemnou blízkost. Kojte často, na požádání a kontrolujte, zda je maličké správně přisáté.

Bilirubin se vylučuje stolicí. Čím více tedy bude miminko kojeno, tím více bude kakat a tím dříve se novorozenecké žloutenky zbaví.

Kojení má obrovský význam při léčbě novorozenecké žloutenky, protože mateřské mléko je lehce stravitelné a nezatěžuje nezralá játra. Spavé děti je nutné ke kojení budit.

Novorozenecká žloutenka je indikátorem špatného kojení. Miminka jsou spavá, protože se méně kojí, mají méně energie, jsou separované, celé se to zacyklí a začíná problém s kojením. Fototerapie neřeší příčinu, pouze problém potlačuje. Léčí se pouze ochranné mechanismy těla namísto opravdové nemoci.

Pomocí je, že se zaměříme na správnou techniku kojení (může nám pomoci laktační poradkyně).

Prevencí pro potlačení novorozenecké žloutenky je

• Kontakt kůže na kůži — děti mají menší stres po indukci (vyvolání porodu), užití léků při porodu.
• Kojení
• Nepoužívání dudlíků, lahví
• Nepřerušování kojení
• Nedokrmování umělým mlékem
• Nevyužívat fototerapie 3.-4. den po porodu = separace miminka, matka ho nemůže kojit na požádání, může dojít k velkému nalití prsou = děťátko se začne špatně nebo vůbec přisávat, dítě je dehydrované a skončí to likvidací kojení!

Nutné je stále kojit, i když je vysoká hladina bilirubinu ve 3 měsících věku dítěte.

Formy novorozenecké žloutenky

Lehká forma žloutenky odezní většinou spontánně po několika dnech. Často stačí dítě vystavit co nejvíce slunečnímu nebo alespoň dennímu světlu, jindy je potřeba děťátko léčit speciálním „modrým světlem“ (fototerapie). Při tomto způsobu léčby je miminko na novorozeneckém oddělení a maminka si ho bere k sobě jen na kojení.

Dle výzkumu se bilirubin do mozku dítěte nedostane, pokud nedojde k porušení hematoencefalitické bariéry.

Jen ve velmi výjimečných případech, u těžkých forem žloutenky, je nutná specializovaná péče na novorozenecké JIP.

Novorozenecká žloutenka nemusí být pro miminko nijak škodlivá. Miminko může být ospalé a dožadovat se kojení méně často. Na druhé straně ji však nelze podceňovat, protože může být i příznakem jiného onemocnění, jako například:

• Rh kompatibilita
• Hematom novorozence po těžkém porodu
• Problém se žlučí
• Infekce

Pokud se takto závažná přidružená varianta neléčí, u miminka se může vyvinout dětská mozková obrna, hluchota nebo poškození mozku.