I. doba porodní

Délka I. doby porodní je individuální a podílí se na ní mnoho faktorů – množství, kvalita a pevnost vaziva v čípku.

Neexistuje srovnání pokud je nastávající maminka po konizaci děložního čípku jak by rodila před nebo po konizaci.

Příjem na porodním sále

Absolvujete:

• Vyšetření lékařem, který zjistí v jaké fázi porod je,
• Natočení vstupního CTG, zjištění fyziologických funkcí (krevní tlak, pulz, teplota),
• Fyzický příjem – oholení, vyprázdnění/ klystýr, sprcha,
• Sepsání dokumentace – porodopisu.

Kontrakce

Čím budou kontrakce přicházet častěji a silněji, v duchu si říkejte ANO a buďte šťastná, protože za malou chvilku uvidíte své miminko!

Kontrakce jsou děložní stahy, které můžou mít pozvolný nástup. Od těch nepravidelných, které mohou mít charakter menstruačních nebo křížových bolestí, až po stahy pravidelné v několikaminutových intervalech trvajících asi 7-10 minut. Mohou ovšem udeřit náhle v intervalech kratších. Porod s takovými stahy bývá pak rychlejší, protože kontrakce jsou od počátku vydatné a efektivní = překotný porod.

Doba, po kterou přichází nepravidelné kontrakce nebo kontrakce po dlouhých intervalech, je individuální. Může trvat i několik hodin.

Co nejvíce se snažte využívat úlevové polohy, ve kterých si děťátko s pomocí zemské gravitace snadněji otevírá porodní cesty, a využijte pomůcky k tomu určené, např. relaxace a vizualizace, relaxační hudbu, aromatické oleje, masážní pomůcky, napářku, homeopatika, pohupování na velkém míči. Někdy pomáhá, když se budete volně procházet nejlépe v doprovodu. Vhodná je také koupel nebo sprchování teplou vodou – zmírňuje vnímání bolesti při kontrakcích, podporuje děložní činnost a uvolňuje porodní cesty.

Průběh a trvání je u každé ženy individuální a záleží na několika faktorech:

• Efektivita děložních kontrakcí
• Velikost plodu a
• Schopnost porodních cest reagovat na porodní děj

U prvorodičky od nástupu pravidelných děložních kontrakcí do otevření porodního kanálu cca 10-12 hodin, i za dobu mnohem kratší.

Přirozené metody tlumení porodních bolestí:

• Vhodné polohování a vytváření různých pozic, které mohou odblokovat část bolesti – viz níže.
• Masírování nebo stlačování určitých bodů křížové části páteře. Zde je nutná pomoc druhé osoby.
• Pobyt v teplé vodě napomáhá uvolnění stažených svalů, a tím i urychluje porod.
• Vydávání různých zvuků, kterými můžete částečně ulevit tenzi při probíhající kontrakci, např. Mručení, vzdychání AAAHHH, ANOOO, MÚÚÚ aj., Zkuste také uvolnit rty a foukat skrze ně tak, že vlají tak, jako dělají koně.
• Volba vhodné hudby, kterou si zvolí sama rodička, velmi pozitivní vliv mají také vonné látky a oleje.
• Hypnoporodní techniky – např. vizualizace, vyvolávání jisté příjemné představy při kontrakci – vizualizace vln v moři, jak přichází a zase odchází, vizualizace miminka atd. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že tato metoda je velmi účinná, ale je zde nutná dlouhodobá příprava.
• Akupunktura, u nás málo využívaná, účinná metoda.
• Dýchání – viz níže
• Napářka – uvolňuje svaly pánevního dna, zvlhčuje a připravuje porodní cesty, a také pomáhá tělu zkracovat děložní čípek.
• Homeopatika

Na porodní bolesti je vhodné se začít připravovat již v těhotenství. Opravdu důležité je vhodně zvolit osobu, která vás bude doprovázet u porodu!

Dýchání

Po celou dobu porodu vám může zvolený způsob dýchání velice pomoci. Naučte se už v těhotenství ovládat kromě běžného hrudního dýchání také břišní a podklíčkové.

I. část I. doby porodní – Hluboký uvolněný dech beze zvuku

Při hlubokém břišním dýchání dochází k maximálnímu prokrvení břicha, pánve a dělohy a porod se stává efektivním, protože miminko dostává potřebné množství kyslíku. Při břišním dýchání se dokážete lépe koncentrovat, uvolnit se a uklidnit. Tuto metodu využijete především na počátku porodu, kdy děložní stahy ještě nejsou časté a silné.

Můžete tento hluboký dech trénovat každý den a tím, zvýšíte svoji kapacitu plic. Dbejte na uvolnění čelisti (špička jazyka na horní čelist), uvolnění v obličeji a ramenou. Prostě jen jemně, pravidelně a hluboce dýchejte dolů pod žebra a do břicha. Při výdechu se soustřeďte na uvolnění jakéhokoli napětí. V ideálním případě provádějte nádech nosem, výdech ústy. Nádech by měl být kratší než výdech! (Pomůže vám vizualizace nafukování balónku, na konec ho pustíte a balónek letí vzhůru k nebi, stejně jaký má směr vaše děloha a s ním odletí veškeré obavy a napětí)

II. část I. doby porodní – Krátké, povrchové a rychlé „psí dýchání“

Podklíčkové dýchání je krátké, povrchové a rychlé. Je známé jako „psí dýchání“. Při nádechu umožňuje nepoužívat bránici, a tím odlehčí tlaku do pánve a na dělohu. Používá se zejména v druhé části I. doby porodní, kdy začínáte pociťovat při vrcholu kontrakce tlak na konečník. Je to účinná forma dýchání. Zároveň je však náročná a vyčerpávající. Používejte ji proto až v okamžiku, kdy je to skutečně potřeba a začnete mít pocit, jako když potřebujete jít „na velkou“.

Ve správné chvíli si tělo spontánně řekne a přinutí vás používat toto dýchání. Tím, že při kontrakci dýcháte krátce a povrchově bez zapojení bránice, zmírníte tlak na dělohu. To je žádoucí právě ve chvíli, kdy při kontrakci cítíte mohutný pocit tlaku na konečník a nucení tlačit. Používáním psího dýchání tyto pocity zmírníte.

Přitlačovat si nebo tlačit v této fázi porodu není ještě dobré, jelikož porodní cesty nejsou zcela otevřené a může dojít k jejich poranění nebo otoku, což zabraňuje plynulému postupu porodu.

Při používání tohoto dýchání tělo získává víc kyslíku než potřebuje, to se může projevit točením hlavy až závratí, brněním prstů a někdy i nevolností. Tyto projevy jsou nepříjemné, ale ani pro vás ani pro miminko nejsou nebezpečné.

Polohování – úlevové polohy

Vytváření různých pozic, mohou odblokovat část bolesti v I. době porodní. Nejlepší poloha je ta, která je nejlepší právě pro vás a přinese vám úlevu.

Mezi vhodné úlevové polohy při bolestech zad patří poloha na všech čtyřech s oporou horní části trupu o míč, židli nebo partnera. Také pohupování na velkém míči může uvolnit křížovou oblast. Účinnost těchto doporučení je individuální a je nutné je vyzkoušet.

Důležitou pomůckou při porodu je velký gymnastický míč, který napomáhá procesu otevírání porodních cest. Je k dispozici ve všech porodnicích.

Využít ho lze:

• Na sezení a pohupování v 1. polovině I. době porodní
• Jako oporu horní části trupu při poloze na čtyřech
• Jako oporu zad při polosedu
• Na míči sedí partner a podpírá ženu v podpaždí

Poloha v leže na zádech není vůbec vhodná! Porod jen prodlužuje a také může vyvolat narušení krevního oběhu stiskem dolní duté žíly velkou a těžkou dělohou. Naopak poloha vleže na levém boku krevní oběh podporuje.

Při všech polohách ve stoje se do porodu zapojuje gravitační síla a tím se urychluje otevírání porodních cest a sestup dítěte. Určitě se procházejte a choďte!

Polohy v sedě – na bobku, v podřepu nebo na velkém míči využívají zemskou přitažlivost. Klasický sed na židli či posteli se nedoporučuje.

Až vám bude připadat tlak na konečník opravdu nesnesitelný, úlevu přinese poloha na všech čtyřech, kdy hlava je níž než zadeček. V této poloze dochází ke zmírnění tlaku na konečník, protože hlavička děťátka se lehce oddálí od kostrče a tlak na konečník není přímý. Využívejte této polohy omezeně, jelikož může způsobit zpomalení porodního procesu tím, že nevyužívá zemské gravitace.

Epidural (Epiduralní analgezie)

Již se jedná o zásah do porodu, tedy nejde o přirozený porod, ale o porod řízený!

Provádí se v lokálním umrtvení části zad. Anesteziolog zavede tenkou trubičku, kam aplikuje příslušné anestetikum, které blokuje nervy vedoucí páteří. Uvnitř páteřního kanálu zůstává pouze tenký katetr z umělé hmoty. Ten je fixován na těle rodičky kvůli možnosti další aplikace anestetika.

Přináší znecitlivění a používá se v případě dlouhého a komplikovaného porodu. Pro ženy s preeklampsií, u nepříznivých poloh plodu, u astmatiček a při porodu dvojčat. Z humánního hlediska též u rodu mrtvého plodu. Při vyšší dávce by se mohlo stát, že žena prakticky nerozpozná kdy má kontrakce a tím pádem nespolupracuje.

Tuto metodu lze využít až po rozběhnutí porodu a ne na jeho počátku, aby se zabránilo úplnému zastavení porodního děje.

U zásahů do porodu vzniká lavinový efekt – jeden zásah vynutí další zásah a ten zase další a další…

Větší riziko vaginálně instrumentálního porodu – kleštěmi nebo vexem.

• Do oběhu matky vstupuje chemické složení a přes placentu i do těla dítěte – změna srdeční frekvence,
• Nevolnost, zvracení, snížení krevního tlaku, dechové potíže, bolest hlavy
• Snížení aktivity dělohy a pánevního dna
• Naruší se přirozené vyplavování hormonů – endorfin a oxytocin / proti tomu se začne vyplavovat ADRENALIN

Léky

Již se jedná o zásah do porodu, tedy nejde o přirozený porod, ale o porod řízený!

Podávání léků při porodu musí mít své opodstatnění. Nelze je aplikovat rutinně. Léky by se měly podávat pouze v přísně indikovaných případech a jejich svévolné užívání není žádoucí. Každá medikace s sebou nese reálné riziko další komplikace! U zásahů do porodu vzniká lavinový efekt – jeden zásah vynutí další zásah a ten zase další a další…

Pro urychlování pomalu postupujícího porodu se užívá např.:

• Spasmolytikum – léky obsahující látky na uvolnění svalstva při pomalém otevírání porodních cest (branky) při dostatečně silných kontrakcích (injekce do svalu – zadku).
• Oxytocin v infuzi – při nedostatečné děložní činnosti, tzn.kontrakce děložní jsou slabé a přicházejí v dlouhých intervalech, jsou neefektivní (nitrožilně).

Branka – otevírání porodních cest

Rychlost závisí na:

• O kolikátý porod jde,
• Fyzické a psychické připravenosti,
• Anatomické dispozici matky i plodu aj.

Pro urychlování otevírání jsou nejvhodnější polohy, ve kterých lze využít zemské gravitace. Díky ní hlavička děťátka snadněji sestupuje do pánve a rozevírá porodní kanál. Jsou to polohy, při kterých se rodička volně pohybuje, prochází nebo postává nebo pohupuje na velkém míči.

Výborně pomáhá sprchování nebo koupel v horké vodě.

Přiměřený pohybový režim během těhotenství, teoretická i praktická příprava na porod pozitivně ovlivňují vaši psychiku, a tím i průběh porodu!

Aby mohla žena začít bezpečně tlačit, musí být vyrotovaná hlavička a branka zcela rozvinutá, to znamená že porodník při vaginálním vyšetření už nehmatá ani okraje branky. Je vytvořen souvislý porodní kanál (10cm) a začíná II. doba porodní.

Pokud by žena začala tlačit příliš brzy, když ještě není branka zcela rozevřená, nepřiměřeným tlakem hlavičky oteče a celkově se pohmoždí, v horším případě může dojít i k jejímu protržení. Pro rodičku to znamená, že se postupně vytvářený otvor zmenší a je to tedy vlastně krok zpět. Další průběh porodu je bolestivější a delší, protože zhmožděná a oteklá branka se rozvinuje mnohem hůře.

Odtok plodové vody

Dle literatury ideální případ pro odtok plodové vody je zhruba v polovině I. doby porodní. To znamená, že porodní branka je rozevřená asi z poloviny (5cm). Do této doby slouží zachovalý vak blan s plodovou vodou, který má velký objem, k rychlejšímu uvolňování porodních cest, protože hlavička dítěte, která je k otevírání porodních cest ideální, je ještě příliš vysoko.

Přibližně v polovině I. doby porodní sestoupí hlavička do pánevního vchodu a je na místě, aby plodová voda odtekla a hlavička dítěte začala sama porodní kanál otevírat. Je totiž nejpevnější a největší částí tělíčka děťátka a proto udělá nejvíce práce.

Když ovšem plodová voda odteče dříve nebo později, nic se neděje a porod běží také bez problémů dál.

Plodová voda by měla být čirá nebo lehce zkalená doběla. Někdy mohou být vidět i vločky mázku (tukové krytí tělíčka plodu). Jestliže by se v plodové vodě objevily jiné příměsi (krev, stolice plodu), který způsobí její zbarvení do zelena, oranžova, hněda či kašovitou konzistenci, jde o stav akutního ohrožení plodu a je nutné ihned odjet na porodní sál.

Je to tekutina, které je větší množství (cca 2-3dcl).

Plodová voda neodteče nikdy všechna najednou. Odtéká postupně v průběhu celého porodu. Zadní vodaplodová, ta která je za tělíčkem plodu, odteče dokonce až při samotném porodu dítěte. Na konci těhotenství je plodové vody kolem 1000ml.

Prasknutí vody (Dirupce vaku blan)

V případě, že jste již v porodnici a plodová voda neodteče do doby, kdy by byl odtok žádoucí, snaží se vás porodničtí personál přesvědčit k dirupci vaku blan (umělé mechanické protržení vaku blan). Jde o úkon jednoduchý a nebolestivý, který provádí PA nebo lékař při kontrakci během vaginálního vyšetření pomocí malého háčku. Tím, že odteče část plodové vody, klesne hlavička dítěte do pánve a napomáhá procesu otevírání porodních cest díky svému objemu a tvrdosti.

Částečným vyprázdněním dělohy, které způsobí odtékající voda, dojde k posílení děložní činnosti a kontrakce jsou častější, silnější a efektivnější. Zároveň s odtokem plodové vody hlavička dítěte klesne těsně k brance, a tím ji mechanicky dráždí a roztahuje. Z toho vyplývá, že po odtoku plodové vody dojde k povzbuzení hlavních činitelů (kontrakce dělohy a otevírání porodních cest), a tím i urychlení porodního děje.

Většinou jde o rutinní zásah, který může ovlivnit přirozený porod a ten se náhle změní v porod řízený.

Hlavně se využívá pro urychlení tempa porodu. Porod ale nezná čas, a aby mohl probíhat jednoduše, je nutno vytvořit ženě a dítěti takové podmínky, aby mohla rodit ve svém vlastním tempu a rytmu.

Porod vyžaduje trpělivost ze strany rodící ženy, ale také zdravotníků – lepší je tedy zajistit ženě vhodné podmínky při porodu než porod urychlovat

Každý zásah do porodu má svá rizika a většinou vyžaduje další intervence, které navyšují riziko ukončení porodu císařským řezem. Je proto výhodnější méně zasahovat a v důsledku zásahů pak i méně zachraňovat.

Vak blan tvoří ochrannou bariéru nejen v těhotenství, ale i u samotného porodu.

Rizika dirupce vaku blan:

• Dirupce vaku blan v počátku porodu navyšuje riziko infekce, zvlášť pokud se žena často vaginálně vyšetřuje
• Je zde vyšší pravděpodobnost distresu dítěte
• Větší bolestivost pro matku
• Nutnost častějšího monitoringu srdečních ozev – CTG
• Mechanické poškození hlavičky dítěte. Dítě ztrácí mechanickou ochranu své lebky a pupeční šňůry – vyšší riziko nitrolebního tlaku na hlavičku s následkem subdurálního hematomu na hlavě dítěte, což přináší riziko nitrolebečního krvácení.
• Riziko stlačení pupeční šňůry, které může zapříčinit fetální kyslíkovou tíseň dítěte
• Riziko výhřezu pupečníku u časné dirupce vaku blan
• Riziko ruptury dělohy (vyšší u žen po předchozím císařském řezu)
• Embolie plodovou vodou – výjimečné riziko při velmi silných kontrakcích, které vženou plodovou vodu do krevního oběhu dítěte, dochází k němu 3,5 krát častěji než u spontánního porodu
• Vyšší riziko ukončení porodu císařským řezem

Každý porod bývá jiný, ale obecné pravidlo je, že každý další porod je rychlejší a pro ženu lehčí. Pokud porody nejsou od sebe v dlouhém časovém odstupu (5let a více), pak má tělo tendenci pamatovat si porodní děj a vše je jednodušší, kratší a plynulejší.