Císařský řez

Je operativní porod.

Záleží na důvodech, pro který je indukován. Buď může být plánovaný císařský řez nebo akutní císařský řez.

Plánovaný císařský řez

Důvod je znám již během těhotenství.

  • Závažná interní onemocnění matky (např. oční – pokud hrozí odchlípení sítnice, ortopedické, hematologické, neurologické, aj.)
  • Defekty pánve a dělohy (vývojová vada – dvourohá děloha, zdvojená děloha nemusí být indikací pro SC)
  • Infekční onemocnění v porodních cestách (např. vaginální opar)
  • Nepoměr pánve a hlavička dítěte
  • Nepříznivé polohy plodu (např. příčná poloha plodu, konec pánevní – nožka, aj.)
  • Vícečetná těhotenství (např. ve špatné poloze, dvojčata v poloze hlavičkou dolu nejsou důvodem k plánovanému SC)
  • Nepříznivé uložení placenty

Akutní císařský řez

Pokud nastane komplikace náhle během porodu.

  • Nepostupující porod
  • Hrozící ruptura dělohy
  • Hypoxie plodu (nedostatek kyslíku)
  • Předčasné odloučení placenty
  • Pupečníkové komplikace (výhřez pupečníku)
  • Nesestupující hlavička plodu

Rozhodnutí zda bude porod ukončen císařským řezem padne do okamžiku vstupu hlavičky do pánve. Později je totiž hlavička dítěte již příliš sestoupila a fixovaná v pánvi. Pokud tato situace vyžaduje rychlé ukončení porodu, zvolí se jiný způsob.

Příprava před operací

  • Oholení celých rodidel, když bude třeba přeholení bříška – operační pole musí být čisté
  • cévkování – zavedení katetru do močové trubice slouží k plynulému odvádění moči
  • Bandáž dolních končetin kvůli zamezení tromboembolické komplikaci
  • Katetr do žíly k zajištění po dobu operace i po n í
  • Heparinizace – lék, který ředí krev a aplikuje se do žíly jako prevence žilních komplikací
  • Preventivní podání antibiotik jako clonu proti infekci
  • Vyprázdnění střev – klyzma, pouze pokud je dostatek času

Většinou se z preventivních důvodů objednává krev vaší krevní skupiny a Rh faktoru.

Pak už jedete na operační sál, kde dostáváte anestezii (Epidurální – spinální) od anesteziologa do míšního kanálu páteře. Dnes jsou většinou nastávající maminky při vědomí s přítomností svého doprovodu.

Řez se dělá prakticky vždy horizontálně, a to v oblasti horní hranice ochlupení. Dítě by mělo být vyjmuto z dělohy asi do 10 minut. Když je venku čeká se alespoň minimální čas pro dotepání a  poté se pupečník zabezpečí svorkou a je porodníkem přestřihnut (může i tatínek, ale moc nedoporučuji). Dítě odnáší na novorozenecký box na první prohlídku neontologická sestra. Přítomen je pediatr. Dále se z dělohy vyjme placenta a vysuší se břišní dutina. Pak se operační pole prohlédne a jeli vše v pořádku, nastupuje poměrně dlouhé šití. Zašívá se kožním stehem, takže po porodu vám na bříšku zbude čára o délce cca 15 cm.

Pooperační ošetření je dle zvyklostí nemocnice, ale standardní jako po jiné břišní operaci. Vstáváte již po 12ti hodinách na rychlé osprchování a po 24 hodinách se snažíte alespoň trochu starat o miminko. Laktace nastupuje většinou stejně jako u matek po spontánním porodu. Nejsou obvyklé komplikace. Stehy se vyndavají 4. – 8. den po porodu a ten den, pokud je vše v pořádku, jdete domů i s miminkem.

Péče o jizvu po císařském řezu

Jizvu si ze začátku sprchujte čistou vodou. Časem až se na to budete cítit začněte mazat sádlem bez soli a třezalkovým olejem nejlépe domácí výroby. Další typ mám od kamarádky na péči o jizvu a nemohla si ji vynachválit.
Připravte se, že vaše tělo přijme jizvu a stane se součástí vašeho těla až cca za 3 roky. Mějte ji rády a starejte se o ni, protože díky ní, máte to nejkrásnější na celém světě a to je vaše miminko!

Císařský řez by se nikdy a nikde neměl provádět rutinně. Měl by se přísně indukovat a přistupovat se k němu pouze v případech ohrožení zdraví nebo života matky a plodu.

Císařský řez je v dnešní době relativně bezpečný, ale přirozený porod je bezpečnější. Spontánní porod je pro ženu i dítě normální způsob, jak porodit, a oba jsou k němu vybaveni. Také jejich prožitek během porodu a následná rekonvalescence je rychlejší, nekomplikovaná a přirozená. Spontánní porod je šetrnější, bezpečnější, přirozenější a rekonvalescence po něm je kratší! Přání žen porodit císařským řezem pramení pouze z jejich nevědomosti a strachu, který plyne z neinformovanosti. Císařský řez ženu i dítě mnohem více ohrožuje, a to v různých aspektech, než porod spontánní.

Rizika při císařském řezu

  • Infekce – lékařský tým pracuje v otevřeném břiše ženy
  • Mechanické poškození a poranění – močového měchýře matky u miminek říznutí v obličeji aj.
  • Nebezpečí poruch srážlivosti krve
  • Nebezpečí nepřiměřeného stresu matky i plodu – vysoký tlak apod.
  • Riziko v podání anestezie a to jak celkové, tak i epidurální
  • Negativní vliv na plod – dítě má horší adaptační syndrom a po celkové narkóze může být apatické, spavé a hůř spontánně dýchat

Císařský řez by nikdy neměl být metodou první volby. Nicméně pokud by spontánní porod ohrozil život matky nebo dítěte, je na místě zvolit císařský řez a vy se nestresujte víc než je třeba. V tomto případě je nejvhodnějším a nejbezpečnějším způsobem porodu.

Není pravdou, že po prodělání prvního porodu císařským řezem, nemůže být druhý porod spontánní a přirozený (VBAC). Na přání ženy je možný spontánní porod, jestliže neexistují příčiny, pro které byly provedeny předchozí i například dva císařské řezy.

Spontánní porod po císařském řezu je možný, pokud jsou splněny určité podmínky. Záleží na důvodech a průběhu předchozího císařského řezu, průběhu bezprostředního poporodního období. Důležitý je i odhad velikosti plodu v nastávajícím těhotenství, porodnický nález na konci těhotenství a celkový průběh gravidity. Pokud jsou okolnosti příznivé, je možné zahájit porod spontánně, vždy je však potřeba počítat s možností, že bude ukončen císařským řezem.

Typ řezu na děloze zásadně ovlivňuje vedení dalšího porodu. V případě podélného (korporálního) řezu – dnes se používá zcela vyjímečně a ve specifických případech bude ukončení císařským řezem v dalším těhotenství jednoznačně bezpečnější. Rozhodující budou údaje z operačního protokolu k předchozímu císařskému řezu.

Z lékařského hlediska se nedoporučuje čtvrtý podrod císařským řezem. Hrozí ruptura dělohy.

Císařský řez v ČR

V ČR císařský řez na přání není postupem lege artis (dle předpisů). Vždy k tomu musí být nějaký důvod, který by opodstatňoval riziko operace pro matku nebo plod(y).

V průběhu let v ČR vzrůstá počet císařských řezů.

Doporučení WHO zní jednoznačně: míra císařských řezů by neměla přesáhnout hranici 15%.

Zatímco například ve Švédsku se míra sekcí drží lehce nad touto hranicí (17%), v České republice jsou sekce stále častější (v roce 2013 to bylo 27%) – tedy téměř každá třetí žena podstoupí v ČR císařský řez! Copak české ženy mají jiné pánve, než ženy ve Švédsku…? Tato vysoká míra sekcí je právě důsledkem urychlování a zasahování do přirozeného procesu porodu.

Nyní v některých porodnicích ČR je až přes 47% sekcí 🙁

VBAC

VBAC je zkratkou pro (Vaginal Birth After Cesarean) vaginální porod po císařském řezu. Nutno však dodat, že ne každá rodička je pro VBAC vhodná a úspěšnost VBAC se primárně odvíjí od důkladné selekce vhodných rodiček.

Náhled na možnost vaginálního porodu po předchozím císařském řezu se mezi odborníky v čase vyvíjí. Dříve bylo provedení císařského řezu de facto jednou provždy překážkou možnosti porodit někdy v budoucnu vaginálně. V současnosti se lékaři více či méně přiklánějí k variantě, aby se rodička pokusila o vaginální porod, musí být ovšem splněny některé podmínky.

Studie uvádějí, že přibližně 75% pokusů o VBAC je úspěšných.

Rizika vaginálního porodu jsou obecně nižší, než je tomu u císařského řezu, a to jak pro matku, tak i pro plod. Rovněž rekonvalescence po vaginálním porodu bývá snazšírychlejší. V neposlední řadě dva císařské řezy (nebo dokonce více) představují další zvýšení rizika pro případné další těhotenství. Rodičky mohou rovněž zvažovat VBAC pro nesrovnatelně lepší možnost bondingu a je pozorováno méně problémů s kojením ve srovnání s císařským řezem.

Rizika VBAC

Mezi největší riziko VBAC patří ruptura (prasknutí) dělohy v místě jizvy po císařském řezu. Pokud k tomu dojde, jedná se o stav ohrožující život rodičky i plodu a je nezbytné okamžitě přistoupit k akutnímu císařskému řezu. Počet ruptury dělohy se udává v rozmezí 0,3 – 1,5%.

Kontraindikace pro VBAC

  • vícečetné těhotenství
  • jiný než příčný řez při předchozím císařském řezu
  • jiná prodělaná operace na děloze
  • příliš ztenčená jizva na děloze (podle měření ultrazvukem)
  • váhový odhad plodu více než 4000g
  • v některých porodnicích odstup od císařského řezu méně než 2 roky
  • jiná kontraindikace vaginálního porodu (např. vcestná placenta)
  • nesouhlas rodičky s VBAC

Za kontraindikaci je zpravidla považována i skutečnost, že rodička prodělala více než jeden císařský řez, v některých případech však je i za těchto okolností vaginální porod možný.

Otevřít chat
Potřebuješ poradit?
Ahoj, jak mohu pomoci?