Je operativní porod.

Záleží na důvodech, pro který je indukován. Buď může být plánovaný císařský řez nebo akutní císařský řez.

Plánovaný císařský řez

Důvod je znám již během těhotenství.

• Závažná interní onemocnění matky (např. oční – pokud hrozí odchlípení sítnice, ortopedické, hematologické, neurologické, aj.)
• Defekty pánve a dělohy (vývojová vada – dvourohá děloha, zdvojená děloha nemusí být indikací pro SC)
• Infekční onemocnění v porodních cestách (např. vaginální opar)
• Nepoměr pánve a hlavička dítěte
• Nepříznivé polohy plodu (např. příčná poloha plodu, konec pánevní – nožka, aj.)
• Vícečetná těhotenství (např. ve špatné poloze, dvojčata v poloze hlavičkou dolu nejsou důvodem k plánovanému SC)
• Nepříznivé uložení placenty

Akutní císařský řez

Pokud nastane komplikace náhle během porodu.

• Nepostupující porod
• Hrozící ruptura dělohy
• Hypoxie plodu (nedostatek kyslíku)
• Předčasné odloučení placenty
• Pupečníkové komplikace (výhřez pupečníku)
• Nesestupující hlavička plodu

Rozhodnutí zda bude porod ukončen císařským řezem padne do okamžiku vstupu hlavičky do pánve. Později je totiž hlavička dítěte již příliš sestoupila a fixovaná v pánvi. Pokud tato situace vyžaduje rychlé ukončení porodu, zvolí se jiný způsob.

Příprava před operací

• Oholení celých rodidel, když bude třeba přeholení bříška – operační pole musí být čisté
• cévkování – zavedení katetru do močové trubice slouží k plynulému odvádění moči
• Bandáž dolních končetin kvůli zamezení tromboembolické komplikaci
• Katetr do žíly k zajištění po dobu operace i po n í
• Heparinizace – lék, který ředí krev a aplikuje se do žíly jako prevence žilních komplikací
• Preventivní podání antibiotik jako clonu proti infekci
• Vyprázdnění střev – klyzma, pouze pokud je dostatek času

Většinou se z preventivních důvodů objednává krev vaší krevní skupiny a Rh faktoru.

Pak už jedete na operační sál, kde dostáváte anestezii (Epidurální – spinální) od anesteziologa do míšního kanálu páteře. Dnes jsou většinou nastávající maminky při vědomí s přítomností svého doprovodu.

Řez se dělá prakticky vždy horizontálně, a to v oblasti horní hranice ochlupení. Dítě by mělo být vyjmuto z dělohy asi do 10 minut. Když je venku čeká se alespoň minimální čas pro dotepání a  poté se pupečník zabezpečí svorkou a je porodníkem přestřihnut (může i tatínek, ale moc nedoporučuji). Dítě odnáší na novorozenecký box na první prohlídku neontologická sestra. Přítomen je pediatr. Dále se z dělohy vyjme placenta a vysuší se břišní dutina. Pak se operační pole prohlédne a jeli vše v pořádku, nastupuje poměrně dlouhé šití. Zašívá se kožním stehem, takže po porodu vám na bříšku zbude čára o délce cca 15 cm.

Pooperační ošetření je dle zvyklostí nemocnice, ale standardní jako po jiné břišní operaci. Vstáváte již po 12ti hodinách na rychlé osprchování a po 24 hodinách se snažíte alespoň trochu starat o miminko. Laktace nastupuje většinou stejně jako u matek po spontánním porodu. Nejsou obvyklé komplikace. Stehy se vyndavají 4. – 8. den po porodu a ten den, pokud je vše v pořádku, jdete domů i s miminkem.

Péče o jizvu po císařském řezu

Jizvu si ze začátku sprchujte čistou vodou. Časem až se na to budete cítit začněte mazat sádlem bez soli a třezalkovým olejem nejlépe domácí výroby. Další typ mám od kamarádky na péči o jizvu a nemohla si ji vynachválit.
Připravte se, že vaše tělo přijme jizvu a stane se součástí vašeho těla až cca za 3 roky. Mějte ji rády a starejte se o ni, protože díky ní, máte to nejkrásnější na celém světě a to je vaše miminko!

Císařský řez by se nikdy a nikde neměl provádět rutinně. Měl by se přísně indukovat a přistupovat se k němu pouze v případech ohrožení zdraví nebo života matky a plodu.

Císařský řez je v dnešní době relativně bezpečný, ale přirozený porod je bezpečnější. Spontánní porod je pro ženu i dítě normální způsob, jak porodit, a oba jsou k němu vybaveni. Také jejich prožitek během porodu a následná rekonvalescence je rychlejší, nekomplikovaná a přirozená. Spontánní porod je šetrnější, bezpečnější, přirozenější a rekonvalescence po něm je kratší! Přání žen porodit císařským řezem pramení pouze z jejich nevědomosti a strachu, který plyne z neinformovanosti. Císařský řez ženu i dítě mnohem více ohrožuje, a to v různých aspektech, než porod spontánní.

Rizika při císařském řezu

• Infekce – lékařský tým pracuje v otevřeném břiše ženy
• Mechanické poškození a poranění – močového měchýře matky u miminek říznutí v obličeji aj.
• Nebezpečí poruch srážlivosti krve
• Nebezpečí nepřiměřeného stresu matky i plodu – vysoký tlak apod.
• Riziko v podání anestezie a to jak celkové, tak i epidurální
• Negativní vliv na plod – dítě má horší adaptační syndrom a po celkové narkóze může být apatické, spavé a hůř spontánně dýchat

Císařský řez by nikdy neměl být metodou první volby. Nicméně pokud by spontánní porod ohrozil život matky nebo dítěte, je na místě zvolit císařský řez a vy se nestresujte víc než je třeba. V tomto případě je nejvhodnějším a nejbezpečnějším způsobem porodu.

Není pravdou, že po prodělání prvního porodu císařským řezem, nemůže být druhý porod spontánní a přirozený (VBAC). Na přání ženy je možný spontánní porod, jestliže neexistují příčiny, pro které byly provedeny předchozí i například dva císařské řezy.

Spontánní porod po císařském řezu je možný, pokud jsou splněny určité podmínky. Záleží na důvodech a průběhu předchozího císařského řezu, průběhu bezprostředního poporodního období. Důležitý je i odhad velikosti plodu v nastávajícím těhotenství, porodnický nález na konci těhotenství a celkový průběh gravidity. Pokud jsou okolnosti příznivé, je možné zahájit porod spontánně, vždy je však potřeba počítat s možností, že bude ukončen císařským řezem.

Typ řezu na děloze zásadně ovlivňuje vedení dalšího porodu. V případě podélného (korporálního) řezu – dnes se používá zcela vyjímečně a ve specifických případech bude ukončení císařským řezem v dalším těhotenství jednoznačně bezpečnější. Rozhodující budou údaje z operačního protokolu k předchozímu císařskému řezu.

Z lékařského hlediska se nedoporučuje čtvrtý podrod císařským řezem. Hrozí ruptura dělohy.

Císařský řez v ČR

V ČR císařský řez na přání není postupem lege artis (dle předpisů). Vždy k tomu musí být nějaký důvod, který by opodstatňoval riziko operace pro matku nebo plod(y).

V průběhu let v ČR vzrůstá počet císařských řezů.

Doporučení WHO zní jednoznačně: míra císařských řezů by neměla přesáhnout hranici 15%.

Zatímco například ve Švédsku se míra sekcí drží lehce nad touto hranicí (17%), v České republice jsou sekce stále častější (v roce 2013 to bylo 27%) – tedy téměř každá třetí žena podstoupí v ČR císařský řez! Copak české ženy mají jiné pánve, než ženy ve Švédsku…? Tato vysoká míra sekcí je právě důsledkem urychlování a zasahování do přirozeného procesu porodu.

Nyní v některých porodnicích ČR je až přes 47% sekcí 🙁

VBAC

VBAC je zkratkou pro (Vaginal Birth After Cesarean) vaginální porod po císařském řezu. Nutno však dodat, že ne každá rodička je pro VBAC vhodná a úspěšnost VBAC se primárně odvíjí od důkladné selekce vhodných rodiček.

Náhled na možnost vaginálního porodu po předchozím císařském řezu se mezi odborníky v čase vyvíjí. Dříve bylo provedení císařského řezu de facto jednou provždy překážkou možnosti porodit někdy v budoucnu vaginálně. V současnosti se lékaři více či méně přiklánějí k variantě, aby se rodička pokusila o vaginální porod, musí být ovšem splněny některé podmínky.

Studie uvádějí, že přibližně 75% pokusů o VBAC je úspěšných.

Rizika vaginálního porodu jsou obecně nižší, než je tomu u císařského řezu, a to jak pro matku, tak i pro plod. Rovněž rekonvalescence po vaginálním porodu bývá snazší a rychlejší. V neposlední řadě dva císařské řezy (nebo dokonce více) představují další zvýšení rizika pro případné další těhotenství. Rodičky mohou rovněž zvažovat VBAC pro nesrovnatelně lepší možnost bondingu a je pozorováno méně problémů s kojením ve srovnání s císařským řezem.

Rizika VBAC

Mezi největší riziko VBAC patří ruptura (prasknutí) dělohy v místě jizvy po císařském řezu. Pokud k tomu dojde, jedná se o stav ohrožující život rodičky i plodu a je nezbytné okamžitě přistoupit k akutnímu císařskému řezu. Počet ruptury dělohy se udává v rozmezí 0,3 – 1,5%.

Kontraindikace pro VBAC

• vícečetné těhotenství
• jiný než příčný řez při předchozím císařském řezu
• jiná prodělaná operace na děloze
• příliš ztenčená jizva na děloze (podle měření ultrazvukem)
• váhový odhad plodu více než 4000g
• v některých porodnicích odstup od císařského řezu méně než 2 roky
• jiná kontraindikace vaginálního porodu (např. vcestná placenta)
• nesouhlas rodičky s VBAC

Za kontraindikaci je zpravidla považována i skutečnost, že rodička prodělala více než jeden císařský řez, v některých případech však je i za těchto okolností vaginální porod možný.