Polohy plodu

Děťátko se může otočit kdykoli, i těsně před porodem!
Většina plodů (97%) se otočí do definitivní polohy do 37. týdne gravidity.
Poloha plodu se zjišťuje při posledním 3. ultrazvukovém vyšetření v 30.- 33.tt, může se ale ještě dále měnit do 37.tt, popř. až do porodu.

• Většina plodů je v tzv. poloze podélné hlavičkou – tedy poloze nejpříznivější – a v té již zůstává až do porodu. Hlavička je největší a nejtěžší část plodu, a proto s pomocí zemské gravitace se nejsnadněji přetočí směrem dolů.
• U poloh podélných koncem pánevním, kdy miminko naléhá na pánevní vchod zadečkem, je možné speciálními cviky docílit otočení do vhodnější polohy hlavičkou dolů (vkleče na předloktí – kočičí hřbet, unožování apod., lezení po čtyřech během dne směrem vzad. Existuje i speciální masáž bříška, nebo invazivní otočení lékařem v porodnici.
• Polohy příčné jsou ojedinělé a jsou indikací k ukončení těhotenství císařským řezem.
• U poloh šikmých je pravděpodobné, že se do porodu nebo vlivem děložních vln změní na příznivější polohu.

Konec pánevní

Častěji se rodí ženám:

• se sedavým zaměstnáním
• s nedostatkem pohybu
• které hodně času tráví za volantem

Dále mohou být na vině:

• vrozené vady dělohy, myomy nebo
• operační zákroky

• Nožky – pokud se miminko neotočí, musí být těhotenství ukončeno císařským řezem z důvodu, že jsou nožky malé a otevřely by porodní cesty minimálně a velká část plodu jako hlava a ramínka by neměly šanci při porodu projít.
• Zadeček = poloha úplná koncem pánevním, lze ji porodit přirozeně. Důležitá je hmotnost děťátka , která by neměla být nižší než 2500g a vyšší než 3500g. Při náhlé komplikaci je porod ukončen císařským řezem.

Z důvodů zvýšeného rizika pro dítě i matku jsou dnes většinou těhotenství, kdy je dítě uloženo koncem pánevním napřed, ukončována císařským řezem.

Polohu plodu zadečkem napřed (odborně poloha koncem pánevním) sice označujeme jako polohu fyziologickou, ale protože se při porodu koncem pánevním napřed vyskytují v hojnější míře komplikace, kterými je ohrožena matka a především dítě, je porod považován za rizikový.

Konec pánevní se v době porodu vyskytne asi u 3 až 4 žen ze sta. V naprosté většině případů je tato poloha dítěte diagnostikována ještě před začátkem porodu.

Jestliže se zjistí tato nepravidelnost na začátku porodu, nic zlého se neděje.

V případě, že je ultrazvukovým vyšetřením potvrzeno uložení dítěte koncem pánevním napřed, musí porodník zvážit vyhlídky na spontánní průběh porodu. Bere v úvahu velikost plodu, prostornost pánve a porodnickou anamnézu.

Pokud je odhad hmotnosti plodu, který se provádí opět ultrazvukem, mezi 2500–3500 g a pokud plod vstupuje do pánve hýžděmi nebo hýžděmi a skrčenýma nožkama zároveň, je možno vést porod přirozeně. V ostatních případech se těhotenství ukončuje císařským řezem.

Rozhodování o způsobu porodu může být někdy velmi složité i pro zkušeného porodníka. Určující je, zdali žena rodí poprvé nebo již po několikáté, věk rodičky, odtok plodové vody (u konce pánevního je předčasný odtok nevýhodný), dřívější těhotenské komplikace či těhotenské neúspěchy (spontánní potraty, postižené dítě v rodině ap.).

Těhotenství, kdy je dítě uloženo koncem pánevním napřed, zejména u prvorodičky, je velmi často z preventivních důvodů ukončováno císařským řezem.

Poloha koncem pánevním se nemusí v dalším těhotenství opakovat.

Placenta a její uložení

Uložení placenty se určuje při 2. velkém ultrazvukovém vyšetření mezi 20.-22.tt.

Pokud leží v blízkosti vnitřní branky, kanál hradla děložního však nepřekrývá, jedná se o nízko nasedající lůžko a je na místě klidový režim a tedy i pracovní neschopnost. V důsledku fyzické námahy by mohlo dojít k předčasné odloučení placenty. S rostoucím bříškem a se zvětšující se dělohou pravděpodobně dojde i k posunutí placenty směrem nahoru. Záleží na stáří gravidity a na místě, kde se přesně placenta nachází.

Jestliže se jedná o placentu vcestnou částečně nebo úplně, tedy překrývá částečně nebo úplně vnitřní branku = místo, kudy vychází miminko z dělohy ven, je z tohoto důvodu neprůchodné. Výrazná změna uložení není pravděpodobná. Celé těhotenství je rizikové, neboť hrozí předčasné odloučení placenty, přerušilo by se zásobování miminka kyslíkem. Matka je ohrožena velkou krevní ztrátou. Celkově je to velmi závažný stav, proto je nutné naplánovat císařský řez.

Pokud žena měla vcestnou placentu při prvním těhotenství, není velká pravděpodobnost, že se situace bude opakovat a bude mít vcestnou placentu při těhotenství dalších. Opakovalo by se pouze při anomálií dělohy např. přepážka v dutině děložní nebo zjizvení po předchozích zákrocích v děloze (např. přerušení těhotenství).

​